Jak naučit dítě spát celou noc aneb Estevillova křičící metoda

Celá metoda je popsána v knize Eduarda Estevilla, Dětská nespavost. Tato úžasná a v některých případech drsná metoda naučila spát tisíce miminek celou noc a umožnila poklidný spánek jejich rodičům.

Děsíte se okamžiku, kdy má jít vaše dítko spát? Nekonečného procesu usínání, který trvá i několik hodin. Usínáte s otázkou, kolikrát mě v noci zase probudí? Přes den připomínáte spíše chodící mrtvolu než nadšeného rodiče. Chcete s tím něco udělat, ale nevíte jak? Pak je tato metoda určena právě vám.

Správné spaní je návyk. Stejně jako se miminko učilo zacházet s rukama, polykat nebo lézt, stejně tak správné spaní je návyk. Někdy se děti nenaučí správně spát až do školního věku. Důsledkem špatného spaní jsou děti vznětlivé, plačtivé, závislé na vás, nesnáší být samy. V noci se dítě často budí, má potíže samo usnout, spí málo hodin a vy k němu neustále vstáváte. I vy sami se cítíte hrozně, jste nevyspalí, podráždění, možná se doma i častěji hádáte. Pokud vám nyní mluvím z duše, pak je tato metoda opravdu pro vás jako dělaná.

Pro jaké děti je Estevillova metoda vhodná?

  • Věkově zhruba od 6 měsíců, žaludek miminka je už větší a mělo by vydržet bez pití celou noc. Miminko v noci samozřejmě můžete nakojit a přebalit, ale dále je nutné opět se nekompromisně řídit uvedeným postupem.
  • Vaše miminko musí být zdravé, žádné bolesti zoubků, záněty, alergie či jiné problémy. Když si nebudete jisti, zeptejte se svého lékaře
  • Metodu můžete uplatnit klidně i na 4leté dítě, důležité je naučit dítě správně spát.

Pár zásad, které byste měli dodržet, než se do Estevillovy metody, pustíte

  • Musíte být přesvědčeni, že opravdu metodu chcete uplatnit. V některých okamžicích vám bude připadat drsná, ale po pár dnech se dostaví kýžený výsledek.
  • Metodu a její přesný postup musíte dodržet vy, tatínek, babička i dědeček, prostě kdokoliv, kdo bude vašeho potomka uspávat. Pokud nebudete postupovat stejně, nebo dokonce bude metodu někdo ignorovat, nemůžete uspět.
  • Metoda by měla být uplatňována doma, nikde na cestách. I vy sami, pokud spíte někde jinde, spíte trochu jinak než doma.
  • Přes den, když miminko usne, nezatahujete žaluzie, neztišujete hudbu/televizi, normálně se bavíte a chováte se, jako by bylo vzhůru. Ve dne je hluk a světlo, v noci tma a ticho. Dítě by mělo ideálně po půl roce spát hodinu mezi 9-10 h., hodinu po obědě a hodinu odpoledne. Pro starší děti je ideální odpočinek jen po obědě.

Jak začít

Miminka jsou po čertech chytrá a i když se to nezdá, velmi rychle pochopí, co na nás zapůsobí. Upozorňují na sebe různými způsoby, když jeden nezabere, zkusí jiný. Nejprve na vás broukají, někdy vyloudí mama, dada, když nereagujete, přidá se kňourání a potom pláč. Málokdo dokáže odolat srdceryvnému pláči dítěte. Máme to tak v hlavě nastavené, je to jeden z ochran matky přírody… a my přiběhneme. To samé se děje v noci. Dítě ví, že pláč vždycky zabere, některá se tak rozvztekají, že se začnou i zvracet nebo mlátit sebou do postýlky, cokoliv, jen aby rodiče přišli. Estevill radí nereagovat, protože tím dítě jenom ujistíte, že to, co vyvádí, je nutné k upoutání pozornosti a bude to dělat opět. Neadekvátní chování vždycky ignorujte, i když budou vašemu drobečkovi třeba 3 roky.

Samotnému spaní by měl předcházet rituál, který budete mít naučený a miminko pochopí, že už je čas spánku. Zatím má usínání spojené s vámi, a proto vás pokaždé chce, když potřebuje usnout. Před samotným spaním si dítětem povídejte, vyprávějte mu pohádky, mazlete se, aby vědělo, že ho máte rádi a že se na něj nezlobíte. Je dobré tuto činnost provádět někde jinde než v místě, kde má spát.

Nyní přišla chvíle spánku, vy musíte být sebejistí a dítě z vás tuto jistotu musí cítit. V postýlce už bude čekat plyšák, dudlík (pokud jej používáte, dejte mu rovnou několik dudlíků do postýlky, aby si je po hmatu samo našlo) nad postýlkou závěsná hračka a na zdi visí obrázek. A teď především záleží na vašem jednání a chování. Položte dítě do postýlky a sladkým, odhodlaným a milým tónem proneste: Miláčku, maminka a tatínek tě naučí spát samotného. Ode dneška budeš spát ve své postýlce s plyšáčkem, hračkou a měsíčkem. Větu 2x-3x proneste. Nejdůležitější je jak odhodlaně, přesvědčivě a mile jí říkáte. Je to monolog, ne dialog. Nereagujete na chování dítěte žádným způsobem.

Teď pro Vás přišla asi ta nejhorší chvíle, dítě brečí, vzteká se, mlátí a kope do postýlky, některé se dokonce dokáží pozvracet, jen aby si vynutily přítomnost rodičů. Vydržte! Řekněte si, že to děláte pro jeho dobro i pro své. Musí se přece naučit dobře spát. Žádné vysvětlování, hlazení, tulení! Zhasněte a odejděte z pokoje. Je to pro Vás velmi drsné, ale nesmíte ustoupit.

Když bude dítě brečet, choďte do pokoje v těchto intervalech:

Dnyprvní čekánídruhé čekánídalší čekání
11 minuta3 minuty5 minut
22 minuty5 minut8 minut
33 minuty7 minut11 minut
44 minuty9 minut14 minut
55 minut11 minut17 minut
66 minut13 minut20 minut
77 minut15 minut23 minut

Další noci přidáváte minuty stejným způsobem, dokud nebude Vaše dítě spokojeně spát.

Vždy přijdete do pokojíčku, milým a odhodlaným hlasem pronesete onu větu „Maminka a tatínek tě mají rádi, a proto ti ukazují, jak spát. Víme, že se zlobíš, ale brzy to budeš umět sám.“ A opět odejdete. Nic jiného není dovoleno, jen navodíte pocit bezpečí. Jde o to, aby dítě vědělo, že jste ho neopustili a že se na něj nezlobíte. Tabulka 1 je orientační, časy se můžou i zkrátit:

Dnyprvní čekánídruhé čekánídalší čekání
11 minuta2 minuty3 minuty
22 minuty3 minuty4 minuty
33 minuty4 minuty5 minut
44 minuty5 minut6 minut
55 minut6 minut7 minut
Dále6 minut7 minut8 minut

Když se dítě v noci rozpláče, postupujte naprosto stejně a ve stejných intervalech. Při denním odpočinku postupujete také stejně.

Řiďte se podle návodu do té doby, dokud vaše dítě samo bez vaší asistence neusne. Pak už metody nebude potřeba. Většině dítek to trvá průměrně 3-4 noci, než to dokáží sama. Estevill udává 96% úspěšnost, pokud budete přesně a hlavně přísně dodržovat jeho metodu. Nezapomeňte, že metodu musí dodržovat všichni, kdo dítě uspávají, jinak je předem odsouzena k neúspěchu.

Ještě pár rad a tipů na závěr

  • S metodou nečekejte na „vhodný“ okamžik, začněte co nejdříve. Jediné podmínky jsou zdravé dítě a 10 nocí doma, žádné přespávání jinde. Naboří to učící rytmus a žádaný stereotyp činností. Čím dříve začnete, tím dříve budete i sami pokojně spát.
  • Když dítě onemocní během procedury, musíte ho chodit utěšovat pokaždé a vykonat to, co řekl lékař.
  • Spaní u babičky a dědečka bývá problém. Prarodiče většinou odmítají takovéto „drastické metody“. Platí pravidlo 10 nocí, poté už může dítě u prarodičů spát. Časem velmi dobře dítě pochopí, že platí jiná pravidla, než doma.
  • Vše a ještě mnohem hlouběji popsané najdete v knize Eduarda Estevilla, Dětská nespavost. Má jen pár stran a za 2 hodiny ji máte přečtenou.

Zkušenosti maminek z diskuzí:




Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.