Co se dozvíte
Drobounké nožičky jsou něčím, co na svých dětech milují snad všechny maminky. Ostatně není se čemu divit, že ta maličká chodidla hladí, masírují a pusinkují, když jsou tak moc roztomilá. Na první pohled se může zdát, že jinou funkci snad noha v tomto období ani nemá, protože dítě přece ještě nestojí, natož pak, aby chodilo. Nenechte se však zmýlit!
Noha není nikdy pasivní
Ani úplně malé miminko nemá pasivní nohy. V mámině břiše je mělo přitažené u těla, což je poloha, která se u něj objevuje i po narození. Postupem času nicméně dochází k uvolňování končetin a kyčlí, miminko jimi zkouší různě hýbat a kopat. V tomto období se také naučí zvedat obě nohy do vzduchu a přitahovat si je rukama až k obličeji. Proto je důležité, aby děti měly dostatečně volné nohy.
S tím je spojen častý strach z podchladnutí. Miminka zatím nemají plně vyvinutou termoregulaci, proto mají občas studené ruce a nohy. V tomto ohledu vždy záleží na konkrétní situaci, pokud ale naznáte, že má miminko nohy ledové a vypadají promodrale, je na místě obléknout je tepleji. Do chladnějšího počasí se doporučují kromě ponožek ještě softshellové capáčky (např. do fusaku nebo i do nosítka).
Na co si dát u dětských nohou pozor:
- Správná velikost ponožek: Může se zdát, že jde o banální věc, opak je ale pravdou. Ponožky, ale i dupačky či overaly zakrývající chodidla, musí mít správnou velikost. Dětská noha by měla mít vždy dostatek prostoru, nikdy proto nenechávejte dítě v oblečení, ve kterém má skrčené prsty. Ty se budou špatně prokrvovat, protože s nimi miminko nebude mít možnost hýbat.
- Těsné gumičky na ponožkách: Sami jistě uznáte, že pokud vám gumička na ponožce dělá otlak na kůži, je to velmi nepříjemné. Platí to i pro malé děti, kterým by se ponožka neměla nikdy zařezávat do kůže. Vadí to nejen kvůli nepohodlí, ale i kvůli špatnému prokrvování nohou.
- Boty pro ležící děti: Pokud vaše miminko nechodí, nedávejte mu boty. Ty jsou dobré možná tak na focení, ale nikdy ne na běžné nošení. Drží totiž nohy v nepřirozené poloze a nohy se v nich často zapařují. Dalším jejich nešvarem je, že omezují kotník v pohybu. To se mimochodem týká i návleků, které mají za úkol zabránit dítěti, aby si ponožku sundalo (což naopak vůbec není na škodu, naprostá volnost dětské noze nemůže nijak uškodit).
Na první boty nespěchejte
Jakmile si vaše dítě začne stoupat, můžete se začít pomalu poohlížet po botách. Dřív to určitě nemá smysl, zejména doma. Tam se ostatně doporučuje chodit bez bot (tedy i bez bačkor). Pokud máte v místnosti chlad, můžete dát dítěti látkové či kožené capáčky. Ty samé mu budou zpočátku stačit i na ven (pokud není zima). Dokud se totiž z dítěte nestane zdatný chodec, který už ujde víc, než pár kroků, není zase tolik nutné mu nohu chránit.
První boty by měly mít měkkou a nepříliš silnou podrážku. Děti se totiž často zvedají z kleku, přičemž do stoje jdou přes pokrčené prsty. To by jim pevná podrážka bot neumožnila, proto jsou zejména zpočátku vhodné výše zmíněné capáčky. Ty navíc nebudou překážet ani dětem, které nějaký čas kombinují chůzi s lezením po všech čtyřech.
Výběr bot vám může připadat složitý, proto se doporučuje zajít pro první boty do specializované prodejny. Tam prodavačka dítěti změří délku a šířku chodidla, výšku nártu a také šířku v oblasti prstů. Podle toho pak vybere vhodný typ boty.
