Co se dozvíte
Synchronizace
Synchronizace dvojčat je alfa a omega spokojenosti maminky s dvojčátky. O čem to je? Již v porodnici Vám sestra doporučí časy krmení. V mém případě to bylo po 3 hodinách. Tedy v 8 hodin, v 11 h, ve 2 h, v 5 h, v 8 h, atd. Pokud si tímto budete procházet a budete mít tendence tuto radu sabotovat, věřte, že mě to napadalo také. Dokonce mě okolí nabádalo, ať své děti nechám vyspat, pokud to potřebují, jenže … Věřte, že toto maminka jednoho miminka nepochopí, maminka dvojčátek Vám ale bude fandit, protože ví své. Jednoho dne byste nevydržela nepřetržitou péči o obě děti na střídačku, nevěděla byste, kdy se vám podaří se vychystat ven, atd. …
Taky mě bolelo, když mi jedno z nich deset minut před časem krmení teprve zabralo a já ho zase budila, štipkala a šimrala, jen aby se probralo a napilo se. Děti jsou někdy opravdu k neprobuzení. Mějte trpělivost a časy se pokuste opravdu dodržet. Za chvíli (v našem případě 4 měsíce – nebojte, uteče to) to bude jejich přirozený rytmus.
Denní rytmus
Dnes máme časy jídel hodně podobné.
- 7:30 snídaně– pak si hrají až do svačiny,
- 10:30 svačina – pak jdou unavení spinkat a spinkají většinou skoro až do oběda,
- 14:00 oběd – pak jdeme ven,
- v 17:00 svačina – dle počasí si jí dají venku, či se na ni vracíme domů, no a potom koupací akce,
- celý den zakončíme v 19:30 večeří.
Vidíte, jak jsou ty časy nápadně podobné těm, které mi radily sestry v porodnici? Měly pravdu. Odměnou mi je spánek dětí po celou noc. Samozřejmě pár nocí bylo krušnějších (růst zoubků, prdíky), ale důležité bylo a je, že chtějí oba jíst ve stejnou dobu, oba jsou ve stejnou dobu unavení a mají potřebu hodně obdobně spinkat. To je tajemství mého úsměvu od 5.měsíce, kdy jsem je již nemusela v noci krmit. 🙂
Koupání
Nejdříve jsem praktikovala koupání každý den pouze jednoho z nich (na střídačku přeci. 🙂 Poté koupání obden obou, ale věřte, že až při každodenním koupání obou, se jim podařilo správně chápat režim dne a večer víc bez problému Janička s Kubíčkem usínali. Není to zrovna fyzicky nenáročné, ale vyplatí se to.
Myslete dopředu!
Máte pocit maminky s jedním miminkem, že tohle máme společné? Ne tak úplně. Když potřebujete přebalit své miminko – přebalíte, když ho chcete nakrmit – nakrmíte a když ho budete chtít vykoupat – vykoupete. O nic dalšího se v tu chvíli starat nemusíte. Jenže u nás to tak není. Než půjdeme s jedním z dvojčátek na přebalovací pult, na kojení či krmení v jídelní židličce a nebo se připoutáme k vaničce, musíme to druhé zabezpečit, aby si neublížilo, aby si neublinklo a my nebyly daleko z dosahu a nebo, aby se jen necítilo samo a nás svým pláčem totálně nezdeptalo. Tohle je snad nejvíc náročné. Chce to cvik. I v úplných začátcích jsem nešla kojit, pokud jsem druhé neměla na dosah. Zakuckat se bylo tehdy tak snadné a představa, že vždy kvůli tomu přerušuji kojení…? Nesmysl.
Jestli jsem Vám dodala odvahy a optimismu, jsem za to velmi ráda. Pokud máte pocit, že to takhle nedáte, dáte to jinak. Každá si tu svou cestu hledáme a každá si při jejím hledání protrpíme své. Myslím, že mě právě jedno velmi těžké hledání opět čeká. Děti budou chtít samy chodit. Pokud se mi to podaří ustát opět s úsměvem, věřte, že o tom ráda opět napíši.
Hodně zdraví Vám i Vašim dětem a úsměv na tváři! 🙂
Maminka dvojčátek DARJA
